Když totiž jeden poví, že ho živí malování, na mysli hned vytanou děti a knížky, případně komiks. Málokdy něco dalšího.
Byl by ovšem omyl myslet si, že možnosti ilustrace končí u kreseb pro malé špunty – opak je pravdou.
Ačkoliv opak… 🙂
Pro firmu Kaiser servis jsem už jednou kreslil (btw. sledujte mě na Instagramu a uvidíte kresby první ze všech ;).
Zhruba rok zpátky jsme spolu připravovali brožuru pro žáky základních škol. Osvětovou brožuru.
Zvláštní, což, u firmy podnikající v oblasti odpadového hospodářství?
Ne tak docela.
Šaty dělaj nejen člověka
V Kaiser servisu jsou si totiž dobře vědomi, jak diametrálně různě mohou lidé jejich práci vnímat. A jak silným nástrojem je v tomhle smyslu komunikace s veřejností, je-li vedena moudře.
Nakonec — posuďte sami.
Můžete být partou ušmudlaných strejců, co se v prachu ochomýtá kolem popelnic, rachtá s nimi v ranní mlze a vine za sebou nevábný odér včerejších jídel.
A nebo moderní firmou zavádějící inovace, jež učí lidi respektu k životnímu prostředí a stojí v čele boje za čistotu města i lesa za ním.
Je to na vás – kým vaše firma pro veřejnost bude.
Stačí jen trocha odhodlání a pár dobrých nápadů.
Tak třebas jeden rok se rozhodnete naučit děti, jak šetrně nakládat s odpadem. Papír sem, listí tam, tohle zpracuj sama, na tamto raději zavolej firmu. Připojíte pár názorných obrázků a bohulibý projekt je na světě.
Den se sejde se dnem a vy víte, že se to povedlo. Tak co tentokráte zkusit další projekt?
Větší.
Ještě VĚTŠÍ.
Asi tak… o čtyři metry.
Protože letáček a brožura jsou fajn, ovšem proč nevyužít i jiné nástroje marketingové komunikace? Třeba ten největší billboard, co máte k dispozici – navrch trvale zdarma. Plochu vlastního auta.
Vy spíte, my třídíme
Podstata zadání byla zhruba tato:
- Odlehčenou formou sdělit, že KS třídí vyvážený směsný odpad
- Navázat na linii firemního PR – do hlavní role obsadit jejího maskota
- Zaujmout děti i dospělé
- Motiv vyvést jako pohled skrz stěnu do dění uvnitř POPELÁŘSKÉHO vozu, kde maskot pracuje
Trefil jsem to hnedle na první skicu, to nemohu říct.
I to se stane 🙂
Ze samé radosti z kreslení se mi hned ze začátku trochu splašila ilustrátorská kopýtka. Leč hned jak bylo jasno, že téma “Kapitán Kirk na můstku recyklační galaktické lodi KSS Eterprise” necháme spíš na příště, nabralo naše úsilí správný kurs.
Byť tedy Indie Amerika byla ještě na pár záběrů vesly za obzorem.
Neboť nakreslit obrázek, co byste si hnedle mohli natáhnout přes delší zeď obýváku, to zabralo pár tahů štětcem navíc, to vám povím. Přesto to byla skvělá práce.
Hrál jsem si. Se světlem, s barvami, s materiály. Studoval jsem povrchy různých typů kovů, charakter plsti hadrů, lom světla na střepech láhve.
Když bylo hotovo, věděli jsme, že se povedlo. Takhle nějak jsme si hotovou ilustraci představovali.
Ale jedna věc pořád chyběla.
Finální realizace na bocích vozu. Dokud vůz nevyjede na světlo boží, nemáte jistotu. Tušení možná. Jistotu ne.
Minulý týden mi fotky přišly. A mám dojem, že tenhle auťák – ten na silnici nepřehlédnete 🙂
Jojo.
Strejda Kája ten se má, kreslí s popelářema!