Kdo by neznal českou miss. No… Ehm… Najdou se i tací. A tak mne slečna Lucie Hadašová, když si objednávala svatební oznámení, skoro až stydlivě uvedla do obrazu. Čímž si získala moje sympatie.

To Jaroslav Bednář, to už bylo jiné kafe. Coby Litvínovák bych se musel fakt stydět, neznat hokejového reprezentanta. Navíc když hraje za naše béčko, Slávii. Tedy – výkonnostně poněkud vzpurné béčko, ale všichni víme, že Slávku natřeme, kdy si zamanem. Zvlášť když to s klobásou a pivkem z tribuny koučuju.

Každopádně skoro hokejové oznámení, s vervou (sic!) jsem se pustil do práce. S ohledem na Jaroslavovu loveckou a rybářskou vášeň byla idea vcelku jasná, konkrétní motiv byl na světě též záhy. Ladili jsme spíš detaily. Loďku, oblečení, umístění textu. A samozřejmě hokejové propriety, zda oldskůlové, či věrné nebo jak se drží hokejka na praváka, když s ní jeden chytá ryby.

Jakmile bylo jasno, finální kresba se vyloupla vcelku svižně. Oproti umírněnému ladění většiny přání vcelku neotřele svítí slávistickou červení. Dodává jí to veselého vyznění. A říkám si – proč ne!