Nedávno jsem jednoho zákazníka hnedle uvedl v omyl.
„Já obaly skoro nedělám,” hlásil jsem do telefonu upřímně, to protože já skoro nelžu a navrch jsem skoro skaut a v osmé třídě jsem hned naposedmé skoro ulovil bobříka mlčení.
Což ovšem bylo vedle jak ta jedle.
Tedy… to s těmi obaly.
Dělám je přes deset let a to co čtrnáct dní, pro hry od Špidla Data Processing. Ale přeci jen – na těch zpracovávám grafiku jiných. Původních tvůrců her.
Snad i proto jsem se takto decentně přeřekl.
A též asi proto, že hned následně jsem na dotyčného chtěl vychrlit
- ale loni jsem dělal obaly…
- pro kočičí steliva…
- a byly čtyři…
- a fakt velké…
- a komplet v mé režii…
- od ideje po nadpisy…
- a celé kreslené…
- a docela se povedly…
a honem rychle všechny ty reference poslat mailem.
Proč to všechno?
Protože jsem si uvědomil, že jak jsem všechno držel pod pokličkou, pěkně jsem to přidusil. Čekal jsem, až budou obaly na trhu, a tím mi trochu sešly z mysli – a já je potom ani nedal na web.
Tak to tedy bylo. A teď už to víte i vy. Zmýlená neplatí. Kdepák! Já, že nedělám obaly? Co vás vede!
Design obalů, to je můj denní chléb.
V polévce jedině baňatá písmenka z nadpisů, kolem pusy namazat úderné slogany, ke kávě sladké dámy z ilustrací, navečer přikrýt kartónem z krabice.
Bez obalu přiznávám, že když denní chléb, tak jedině obalovaný.
A – málem bych zapomněl. Asi chcete vidět, jak onen design pro Steliva.cz dopadl. Samosebou. Tímto napravuji a přidávám na lokální menu. Už se to nese!
