Někdy se to tak sejde, že se svatební oznámení vymkne běžné praxi.
Tak třeba tentokráte – pohádkový motiv, snoubenci ztvárnění coby postavičky inspirované přezdívkami nebo místo konání v pozadí. A navrch ne zcela obvyklý podzimní termín.
Vlastně jsem se těšil, nevšední věci jsou vždycky výzva.
Chtělo to trochu hry s barvami, kombinaci teplých žlutých a decentní zelené. Lehký opar do pozadí, aby vystoupilo, co má.
Pohlídat kompozici postav, aby se k sobě zvládly tulit, aniž by přitom fyzika či klouby jejich končetin přišly k újmě.
A samozřejmě trochu koření ve formě čarodějné lesní havěti slavící onen životní okamžik.
Když jsem dokreslil decentní srdce na chobotu slůněte a obrázek si přeměřil, věděl jsem, že takhle nějak by to asi šlo.
Tak jo 🙂