Situace: terasa v pizzerce, dojedli jsme oběd
Obsazení: švagrová Lenka, synovec Robínek (2,0), šéfová pizzerky, já

Šéfová: Všechno v pořádku?
Robínek: Poáku! (prohání opodál odrážedlo, ale nic mu neunikne)
Lenka: V pořádku, děkujeme.
Já: (koukám na zem a úplně se mi to nezdá)

Já: Hele… Neposral se Robínek?  To tu nebylo.
Všichni: (koukají na zem…)
Šéfová: Nó, to tu předtím fakt nebylo…
Robínek: (zaparkoval stroj a kolébavým krokem lokálního kápa příchází očíhnout, vo co de)
Lenka: Pocem, neudělal jsi bobek?
Robínek: Bobek! (objevuje předmět doličný a překvapeně to hlásí)
Šéfová: (odchází pro smetáček)
Lenka: Pojď mi ukázat plínu, Robínku, pojď.
Robínek: (útrpně se podrobuje prošetření trenclí)
Lenka: Ty vole, ten je posranej až na záda… Musíme domu, já ho rovnou osprchuju.
Robínek: Domu!

A tak  se sbíráme, spláchneme bobek, zaplatíme a odcházíme…

Lenka: Nashledanou, my se omlouváme!
Šéfová: Nic se neděje, to je v pohodě.
Robínek: Pojodě!!! (vesele mávne rukou a s plínou plnou nálože odchází vstříc dalším životním dobrodružstvím)